Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Květen 2018

SETKÁNÍ

13. května 2018 v 19:37 Události
Jak jsem avizovala v předchozím článku, čekala mne počátkem května dvě setkání s čtenáři. První se odehrálo pátého pátý v pět hodin v Kamberku. Kamberk leží na půl cesty mezi Louňovicemi a Mladou Vožicí a odehrává se tam část mého románu Záhada zlatodolu. Taky tam bydlí Péťa Franěk přezdívaný Učitel. Právě on spolu s Luckou Sedlákovou domluvili moji zdejší akci. Proběhla v knihovně, dostavilo se překvapivé množství lidí, Lucka se ujala funkce moderátorky a všechno se vyvíjelo na výbornou. Popíjeli jsme vínečko, povídali, shlédli trailery. Ekologický zemědělec Jirka Dobeš z Předbořic zastříhal ušima, když slyšel, že jednou z hlavních postav Zabitého před klášterem je chovatelka slepic, a hned knihu zakoupil. Jak se posléze doznal, byl zvědav na středověká plemena slepic. Nu... musím přiznat, že bude zřejmě zklamán. Ačkoliv Annu popisuji ze všech stran, úhlů i pohledů, jejím slepicím pozornost nevěnuji...
Další suprová akce proběhla včera, tj. 12.5., a byla součástí pražského knižního veletrhu Svět knihy 2018. Především musím konstatovat, že LIDÉ ČTOU!!! Ty davy, které se v Holešovicích včera tísnily, jasně říkají, že ano! MOBA měla stánek tradičně v místě, kde vzduch dávno chcípl, vedro bylo k padnutí, ale přesto chodili lidé... Od čtrnácti hodin jsem měla spolu se slavnějšími kolegy Niedlem a Češkou autogramiádu já. Mnoho llidí si pro podpis nepřišlo, ale ti, co dorazli, stáli za to. Jako první dorazil Jirka Batulka. Vyhledejte si článek Lihové excesy paní spisovatelky z loňského července a zjistíte, kdo to je. Nepoznala jsem ho, ale když řekl: "My už se viděli, ale vy si to asi nepamatujete...", došlo mi, koho mám před sebou Mrkající. Kromě něj mě přišli podpořit i spolupitci ze 2deci Hanka Soukeníková a Jirka Charvát. A objevil se i dr. Jelínek, úžásný starý gentleman, který s námi kdysi natáčel amatérský (a bohužel nikdy nedokončený) film o Závišovi z Falkenštejna. Hrál v něm nikoho menšího než římského krále Rudolfa Habsburka. Protože se odmítl učit text (s průhlednou výmluvou na sklerózu), vymysleli jsme mu zpovědníka a sekretáře, jenž mluvil za něj. Jmenoval se podle našeho oblíbeného vína Dornfelder a hrál ho Mirek Diel Hloušek. Jestli jsem dr. Jelínka neviděla 100 let, Diela 200. A včera se neuvěřitelnou shodou náhod sešli na knižním veletrhu a dali se mnou pivko... Kromě těchhle úžasných lidiček jsem potkala taky kolegy - Otu Dvořáka, Alenu Jakoubkovou, Luboše Yettiho Koláčka, Ilju Kučeru... redaktorku Ivanu Fabišikovou a spoustu dalších.
Knihy žijí!!! Možná nejsou tak věčné jako slepice, ale skoro... Mrkající Teď jdu na jedno. Snad to nepřeženu. Anebo pokud, doufám, že potkám dalšího Batulku S vyplazeným jazykem