Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

O slepicích a lidech

20. června 2017 v 18:29 |  Články
Dopisuji další díl Zdíkových dobrodružství, v nichž se můj chrabrý hrdina mimojiné potká s chovatelkou splepic. Sdělovala jsem tento závažný fakt kolegyním - soudím totiž, že je moje knihy mimořádně zajímají Mrkající - a jedna z nich zvolala: "Ve středověku se měly slepice skvěle!" Značně mě to zaskočilo. Opakovaně sice zdůrazňuji, že byl Zdík hezký chlap, za kterým se ohlédla mnohá ženská, ale že by byl tak mimořádný, aby zaujal i slepice, to mne nenapadlo. Kolegyně ale vůbec nemyslela na estetické vjemy, které se kuru ve středověku nabízely. Chtěla zdůraznit fakt, že ve středověku si slepice klidně hrabaly na hnoji, zatímco dnes jsou zavřeny v klecových chovech a nemohou se ani postavit. Takže... milí čtenáři, zatímco život člověka byl ve středověku těžký a plný překážek, slepice!!! na tom byly výrazně lépe než dnes S vyplazeným jazykem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzana-koubkova zuzana-koubkova | E-mail | Web | 25. června 2017 v 23:13 | Reagovat

Zaznamenala jsem dotaz, jak na tom byly ve středověku kočky. Nuže... kočky nejsou domestikované takovým tím klasickým způsobem, tj. že by je někdo chytil a donutil sloužit (ostatně psi prý také ne). Kočky se zkrátka usadily v blízkosti lidí, protože lidé pěstovali obilí a to lákalo hlodavce. Rodenticidy neexistovaly (Vávra si výskal) a zemědělci byli rádi za kočky. Naneštěstí pro sebe mají tyhle malé šelmičky velmi svébytného ducha a ten v pozdějších staletích působil, že byly často obviňovány ze spolků s ďáblem. Mimoch... další zvíře spojované s ďáblem je koza (satan má dokonce podobu kozla!!! občas i velkopopovického), která je známá svou "mlsotou", tj. koza nesežere vše, ale vybírá si. Vypadá to, že "ďábelská zvířata" jsou zvířata nadaná samostatností. Mám ale pocit, že středověk samostatného ducha podporoval, doba stádnosti přišla až později. Zdík ovšem žije na sklonku středověku a první příznaky "nové doby" už pociťuje. Resp. on se jim vcelku vyhne, ale jeho velitel a velký přítel Bertold z Gepzenštejna na ně nejen doplatí, on za ně i shoří..

2 zuzana-koubkova zuzana-koubkova | E-mail | Web | 25. června 2017 v 23:15 | Reagovat

A tady pěkná písnička o rodenticidech... https://www.youtube.com/watch?v=y71qyi_bNiE

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama