Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Leden 2017

Útulné Strašnice

24. ledna 2017 v 17:29 Články
Má všímavost je pověstná. Tak se mi třeba jednou stalo, že stojím ve své oblíbené vinotéce 2 deci a popíjím. Vedle mne stojí jakási dáma a také popíjí. Dáme se do řeči, hovoříme o dětech a já začnu složitě vysvětlovat, že ačkoliv patříme pod ZŠ Vladivostocká, chodí můj syn do Gutovky, protože to tam má mnohem blíž. "Víte," líčím své spolupitelce, "my bydlíme..." A obšírně vysvětluju, kde bydlíme. "Ale já vím, kde bydlíte," přeruší mne ona dáma, "jsem vaše sousedka..."
Posléze se ukázalo, že ne přímo sousedka, nýbrž z nového domu ob dva baráky od toho našeho. Přiřítím se domů a sděluji své matce (tehdy ještě žila), že jsem se seznámila s téměř sousedkou z toho nového domu, a máti praví: "Z toho červeného nebo z toho žlutého?" Eeee... ony jsou ty baráky dva? Uznejte, že bych od minuty mohla svědčit u soudu.
Někdy si ale přece jen něčeho povšimnu. Tak třeba dneska... jdu podchodem u metra Strašnická a padne mi do oka jakýsi výlep. Spolek pro útulné Strašnice tam vyzývá občany (resp. vyzýval je asi před rokem, ten výlep už tam zjevně nějakou dobu visí Mrkající), aby se dostavili do podchodu a vymalovali ho barvami. Legální sprejerskou stěnu Úřad městké části nepovolil, ale vymalování podchodu do čtverců různých barev ano. Podchod je dávno rozčtvercovaný a vymalovaný. Přes všechny barevné čtverce jsou tagy a nejrůznější sprejerské čmáranice (nikoliv pěkná grafiti), pročež Spolek pro útulné Strašnice přišel s konceptem nové výmalby a obrátil se na občany, aby se k němu vyjádřili. Hned první vyjádření zcela zjevně nepocházelo od členů spolku, znělo: "Stejně vám to zase zbombíme, mrdky."
Nu, co dodat? Snad, že jsem měla tím podchodem projít nevšímavě...