Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Trocha hloubání (aneb můj život v datech)

24. prosince 2016 v 13:45 |  Články
Je Štědrý den, jeden z nejmagičtějších dnů v roce, salát je hotov, na řízky je ještě příliš brzy. Mohla bych si jít vyložit karty na to, co mne potká v příštím roce, ale mám strach, aby mi nevyšla nějaká hrůza. A tak raději jen tak sedím, na stromeček hledím, vdechuji vůni jehličí (ne ze stromku, ten je umělý, ale z adventního věnce) a hloubám. Hloubám o životě, tom svém pochopitelně Usmívající se O tom, co mne potkalo v minulém roce. A vlastně i v těch předchozích. A které to vlastně byly...
1973... to jsem spatřila světlo světa, to si pochopitelně nepamatuju S vyplazeným jazykem
1975... čáp přináší mého úžasného sourozence, to si taky nepamatuju. Říká se, že první vzpomínky má člověk ze tří let. Myslím, že to sedí. Mám vzpomínku na vánoční stromek na pozadí ludvíkovské ložnice mých rodičů (posléze ji prodali, protože měli - a později ještě vícekrát Mrkající - hluboko do kapsy). Pod tím stromkem stojí růžový kočárek pro panenky, sporťák. Jelikož jsem v tom kočárku posléze bratra vozila, myslím, že to časově zapadá.
1989... byla sametová revoluce, ale také jsem se poprvé osudově zamilovala. O dva roky později jsem se s dotyčným pánem dala dohromady a skoro nám to vyšlo...
1993... poznávám historickošermířský spolek Záviš a začínám se díky tomu zajímat o historii
1997... tak trochu lstí dokončím agronomickou fakultu ČZU a nastupuji do svého prvního zaměstnání, vydržím v něm doposavad Usmívající se
2003... mi vychází první kniha, román Rytíř zelené růže. Léta šermu nevyšla vniveč, v knize jsem je znamenitě zužitkovala, pouze v jedné kapitole chybí šarvátka a v té je zase kompletní popis brnění Ješka z Michalovic Mrkající
2004... největší zázrak v mém životě!!! A přichází těsně před Vánoci!!! 21. prosince se narodil můj syn Boleslav.
2005... kníže Václav byl vždycky osobností, která mne fascinovala. Léta jsem se zaobírala myšlenkou, že o něm něco napíšu. Román byl hotov už počátkem roku 2004. Dobře si vzpomínám na to, jak sedím v hospodě a brečím do černého piva, protože jsem Václava právě musela zabít. Vyšel ale až v roce 2005.
A jsme v roce 2012... kolegyně, která se mi už léta pokouší najít partnera, přijde s tím, že na Skyportu je pohledný skladník. Pošlu ji tam, kam slunce nesvítí, ale pak se jdu na ten Skyport přece jen podívat. Tak poznávám Luboše Bartúška.
2015... patrně nejsmutnější rok v mém životě. 4. ledna neočekáváně umírá moje maminka. Sotva se z jejího odchodu nějak vzpamtujeme, dozvídáme se, že otec má tutéž těžkou chorobu. Pere se s ní přes půl roku, ale nakonec už je jasné, že nevyhraje.
Tatínek umřel letos, v roce 2016. Zároveň jsem se v tomhle roce ale také vdala a stala se paní Bartúškovou. Od 1. června jsem byla povýšena a jsem teď představenou (téměř matkou). Dopsala jsem další knížku (už sedmou). Pronikla mezi autorky české fantastiky (což byl vždycky můj sen), dá-li Pán Bůh, vyjde moje povídka v jednom z dalších dílů československé ženské fantastické antologie Žena se lvem.
Taky mám čtyři kočky a spoustu skvělých přátel. Tak myslím, že teď je ta chvíle, abych šla a vyložila si karty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gianna Gianna | 27. prosince 2016 v 15:55 | Reagovat

A co Ti vyšlo? ;-)

2 zuzana koubkova zuzana koubkova | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 18:19 | Reagovat

Hele, hromada peněz a oslava!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama