Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Červen 2016

BUĎTE JAKO BRITOVÉ!!!

29. června 2016 v 13:08 Články
Také už máte plné zuby bruselského diktátu? Norem na zakřivení rohlíku a kvót pro příjem migrantů? Pak neváhejte a zachovejte se jako Britové. Volejte po Czechxitu! A nejen to! Napodobujte ostrovany i v jiných věcech. Například v jejich obdivu a péči, které věnují jednomu z nejúchvatnějších tvorů naší planety - Felis catus, neboli kočce domácí. Ano, byli to právě Britové, kdo si v novodobé historii uvědomil krásu a ušlechtilost tohoto zvířete a začal mu věnovat pozornost, jež si zaslouží. "Britky" dnes patří k neuznávanějším a nejobdivovanějším kočičím plemenům, ale řekněte sami: není český mourek stejně krásný? Nezasloužil by si i on své řády a výstavy, ale především oddanost a lásku? Proto vás vyzývám: BUĎTE JAKO BRTITOVÉ!!! CHOVEJTE KOČKY!!!
Jestli nevíte, kde je hledat, mám pro vás skvělou zprávu - máme pět koťátek k odběru!!!

Už dlouho...

19. června 2016 v 20:14 Události
...jsem nepřidala na blog žádný článek, takže by to mohlo vypadat, že se v mém životě nic neděje. Opak je pravdou. Událostí je tolik, že mám co dělat, abych se jimi nějak prodrala.
Nuže, od začátku... v březnu jsem se zúčastnila výběrového řízení na pozici představený/představená - vedoucí oddělení FI Ruzyně a světe div se!!! uspěla jsem. Od prvního června mě tak můžete familiárně titulovat "matko představená" Mrkající
Pátého dubna vrhla naše Micuš pět koťátek. Koťátka se mají čile k světu, zato náš byt se pomalu ale jistě mění v kůlničku na dříví. Pročež vás vyzývám: VEZMĚTE SI KOČKU!!!! Pokud kočku nechcete, zeptejte se svých příbuzných, přátel, známých, listonoše, řezníka, pána, co si vedle vás sedne v tramvaji... Zkrátka pomozte nám kočičky udat!!!
Nebyly to pouze kočky, co se v dubnu rozmnožilo. Moje švagrová Jíťa přivedla dvacátého čtvrtého, tj. na svatého Jiřího, patrona rytířů a nejslavnějšího z drakobijců, na svět syna Honzíka. Prý šestého Honzu Koubka v naší rodině. Toho prvního si pochopitelně nepamatuju. Ovšem na pradědu už jakousi, byť hodně rozostřenou, vzpomínku mám. Dědu a tátu si pamatuju samozřejmě velmi dobře. Ptáte se, proč hovořím o svém otci, jako by patřil do ukončeného příběhu? Protože už tomu tak bohužel je. Žak svůj boj s rakovinou desátého června prohrál Plačící
Protože tenhle blog má být především blogem spisovatelky, poslední info se týká mé tvroby literární. Jste-li fanoušky bratra Zdislava, pak vězte, že prožívá další dobrodružství, tentokrát s pracovním názvem Záhada zlatodolu. Rukopis má být hotov do konce prázdnin, knížka vyjít počátkem příštího roku. Takže už se těšte... a VEMTE SI KOČKU!!!!