Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Bratr Zdislav znovu na scéně

19. listopadu 2015 v 9:54 |  Knihy
I když je má kniha Znesvecený hrob na světě už několik týdnů, autorské výtisky mi přišly teprve minulý pátek. Takže je to teprve pár dnů, co jsem měla možnost si je takříkajíc pohladit. A teď tu možnost, pochopitelně v přeneseném smyslu slova, poskytuji vám Usmívající se Takže si uvařte kávičku, pěkně se posaďte, a pak se ponořte do dalších dobrodružství bratra Zdislava. Pokud vám následující malá ukázka nebude stačit, popř. pokud budete chtít vědět, kdo je Litoš Tuchorazský, neváhejte... u všech knihkupců!!!


"To je ten neřád!" vykvikl Lacek vyděšeně.

"Jaký neřád?" nechápal Zdík. Na okamžik ho napadla absurdní myšlenka, že se zmasakrovaný kozel přichází pomstít, ale pak se podíval z okna kostelecké radnice a uviděl jakéhosi obstarožního muže v rytířské zbroji v doprovodu dvou nebo tří zbrojnošů, jak se pere s kosteleckými dráby. Služebníci obce byli vyzbrojeni obušky a rychle se před meči a tesáky svých protivníků rozprchli. Zbrojnoši vylomili dveře a hnali se do radnice.

"Zachraň mě, pane Zdislave," zaprosil rychtář plačtivě a zoufale se rozhlížel kolem sebe. Nakonec zalezl za truhlici v rohu komnaty.

Zdík vůbec netušil, která bije. Postával uprostřed radniční síně, dokud dovnitř nevtrhl rozlícený nepřítel. Byl prostřední postavy, s šedivou bradou, která mu čněla z kroužkové kukly. "Sketo!" zavyl rozlíceně a rozhlédl se kolem dokola. V napřažených rukou držel meč.

Zdislav se sice nechtěl bezdůvodně bít, ale situace byla příliš vyhrocená. Skokem se vrhl vzad a vytrhl meč.

Šedobradý zachytil odlesk slunce na jeho čepeli a zaútočil. Meč narazil na meč. Zdík přešel rovnou do útoku. Bylo mu jasné, že tentokrát proti sobě nemá Nevlase Říčanského. Spolehl se na to, že je mladší a silnější než jeho protivník, odrazil nepřátelskou čepel, využil stísněného prostoru radniční síně, navalil se na šedobradého a povalil jej na truhlu, za níž se klepal rychtář.

Starý rytíř se sice pokusil o odpor, ale neměl dost síly. Do komnaty vtrhli zbrojnoši a zaútočili na Zdislava. Naštěstí si v místnosti plné těžkého dubového nábytku překáželi. Zdík uhodil jejich pána hruškou meče do hlavy a vrhl se ještě včas stranou. Zakopl o štokrle, ale podařilo se mu kolizi vyrovnat. Zvrhl trojnožku pod nohy svých protivníků, skočil za stůl, převrhl i ten...

Zbrojnoši s krátkými tesáky v rukou se po něm marně oháněli.

"Mor na vaše hlavy!" klel šedobradý rytíř. "Kéž by vás spral ďas!" Ztěžka se hrabal z truhlice. Postavil se na nohy a kolébal se ze strany na stranu. Kroužková kápě a pod ní vatovaná čepička sice většinu síly, s níž ho Zdislav praštil, zadržela, i tak se mu ale tmělo před očima. "Rozsekejte ty mizery!" křičel na svoje ozbrojence.

"On je jen jeden," pípl zbrojnoš.

Šedobradý zaostřil a konečně zachytil bílý šat s červeným křížem. "Kdo jsi?" zeptal se překvapeně.

"Bratr Zdislav, johanita."

"Člen rytířského řádu?" nevěřil svým uším šedobradý.

"Kdo jsi ty?" chtěl vědět Zdík.

"Litoš," odpověděl šedivák. "Zeman Litoš z Tuchorazi."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama