Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Ohlédnutí za Svatým Václavem

10. října 2013 v 18:24 |  Knihy
Nedávno jsme oslavili svátek svatého Václava, knížete a patrona země České. Ti, kteří tak učinili v Louňovicích pod Blaníkem, si určitě přišli na své. Pivo, víno, medovina, burčák, nejlepší krkovice - TJ Sokol Louňovice, úžasný kostýmovaný průvod (většina kostýmů zapůjčena mou maličkostí) a neméně úžasný svatý kníže na bílém koni. Jako obvykle slíbil, že nám nedá zahynouti, a také nás ujistil, že z hory se zatím nechystá - bude hůř!
Pro ty, kteří byli přesyceni jídlem a nápoji, byl připraven i kulturní program. A co víc! Skvělý stánek s neméně skvělými knihami (made in - jak jinak? - moje maličkost... ale já opravdu nejsem sebestředná, fakt!). Kupodivu, se pár takových, co si je koupili, i našlo. Pokud o něčem takovém přemýšlíte i vy, přečtěte si krátkou ukázku, abyste věděli, do čeho jdete:


Vojen vstoupil po hodné chvíli. Ozbrojený a v doprovodu velkého množství mužů.

"Co to má znamenat, Budivoji?"

Budivoj přešlápl. "Neslyšeli jste, že jim máte odebrat zbraně?" rozeřval se na své muže.

"Proč?" zeptal se chlapec, kterého si předtím pro množství dospělých mužů nikdo nevšiml. "Vladyka Vojen je tu jako můj host. Nebude odevzdávat zbraň, pokud si je vy ostatní ponecháte."
Křes byl první, kdo se vzpamatoval. Ostatně tohle byla úloha, kterou měl hrát. "Kníže…," začal.

- Zrada! - napadlo Drahomíru. Celé to byla zrada. Křes Lštěnecký a jeho zamilované řeči. Vlastislav a Vojen a jejich jednání v Řezně. Vznata Hostivařský. Horašť… Rozhlédla se kolem dokola po tvářích mužů, kteří tu hodiny a hodiny žvanili... Aby ji zdržovali? Protože byli příliš hloupí a nevšimli si, že ostatní jenom zdržují?

"Václave," řekla přiškrceně. Nutila se do vlídného tónu, ale příliš jí to nešlo.

"Díky, matko. Za všechno. Teď můžeš jít."

"Cože?" Drahomíře se zatmělo před očima. Ať už čekala cokoliv, tohle ne. Přece byla jeho matka, nemyslela to s ním špatně. Měla jenom svoje plány a musela je uskutečnit rychle, dokud jí přál čas. Kdyby se tady ti hlupáci nehádali, kdyby se Vlastislav Lucký nepokoušel ohřívat si za každou cenu svou polívčičku, kdyby řezenští kněží a ta bába Ludmila neštvali proti ní…

"Takhle se mnou mluvit nebudeš! Poslal tě sem Vlastislav Lucký! Jako svého poskoka! Jako poskoka saského krále!"

"Jako svého knížete!"

"Abys tu hájil jeho zájmy?"

"Možná. Aspoň se v nich všechno netočí kolem Havolan a tvého drahého bratrance Tugumíra!"

Drahomířina tvář zrudla a vzápětí na to zesinala. Copak je to tak obtížné pochopit? Tvůj otec se spoléhal na Bavory, ale ty jsou obsazené Saskem. Jak dlouho bude trvat, než Sasové obsadí i nás? Minule jsme zvítězili, ale to nám přálo počasí a snad i přízeň bohů - Boha, opravila se rychle. Ale co až přitáhnou nepřátelské oddíly příště, a pak znova? Kde budeš hledat pomoc? Potřebuješ bratrance Tugumíra. Potřebuješ, aby byl jediným vládcem v Havolanech. S tvou pomocí jím bude a ty zas s jeho pomocí…

Bylo to, pravda, poněkud spletité. Ale uskutečnitelné. Jen kdyby jí k tomu dopřáli čas.

Chtěla mu to pochopitelně všechno říci. Nechtěla vyskočit, jako když ji bodne, a rozkřičet se na něj, že je zrádce. A už vůbec nechtěla slyšet, že on je možná zrádce, ale ona je docela určitě vražedkyně!

Křes Lštěnecký, který se chystal vpadnout do hádky nějakou vtipnou poznámkou, oněměl.

Radslav a Střezimír a Vojen Lucký, ti všichni na okamžik ztratili řeč.

Sám Václav se ulekl toho, co řekl. Cítil pohledy mužů kolem sebe, věděl, že musí něco udělat.

"Horašti," obrátil se na budečského kastelána, "slíbil jsi, že mi budeš sloužit."

"Ano, kníže?" ozval se rozpačitě Horašť.

"Mně jsi to také sliboval," vpadla do jejich slov Drahomíra. Slyšela, že se směje. Neovladatelně, hloupě, zoufale…

"Doprovodíš kněžnu na Budeč."

Těžkopádný Budivoj se konečně odhodlal. Nechtěl vystupovat proti svému knížeti, ale nechtěl ani, aby s jeho paní někdo špatně nakládal. "Paní Drahomíra nepojede nikam, kam ona sama nebude chtít," pravil vážně a postavil se před kněžnu.

"Sloužíš paní Drahomíře nebo svému knížeti?" uhodil na něj Křes.

"Ustup stranou, Budivoji," požádal Horašť.

Budivoj vytáhl na místo odpovědi meč.

Radslav Zlický vstal z křesla a chystal se něco pronést, ale Václav jej předešel. Vytasil meč a dříve, než se Budivoj zmohl na obranu, ho sekl do krku. Pomalu, jako když se věkovitý strom vyvrátí z kořenů a začne padat dolů po svahu, se Budivoj zhroutil na podlahu. Krůpěje jeho krve ulpěly na Václavovi, Horašťovi i Drahomíře.

V davu přítomných mužů, kteří vyskákali ze svých sedadel, někdo řekl: "Konečně kníže, který vypadá, že si bude umět zjednat pořádek."

Drahomíra se bez dalších slov zvedla.

"Kněžna si s sebou může odvézt všechno, oč požádá, a všechny své dívky." Václav překročil Budivoje a posadil se do křesla. Zakrvácený meč si opřel o jeho opěradlo. Měl pocit podivné lehkosti. Vždycky si myslel, že zabít člověka je mnohem obtížnější.

A abyste viděli, že to s obdivem ke svatému Václavovi myslím opravdu vážně, pár fotografií ilustrujících moje přesvědčení. Pořízeny byly na statku pana Z.O. v Libouni nedaleko Louňovic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 10. října 2013 v 18:29 | Reagovat

Ještě několik upřesňujících údajů: Slavnosti pořádal louňovický Sokol za přispění dalších zájmových spolků - rybáři, myslivci... scénický spolek Záviš (já opravdu nejsem sebestředná). Pánové, kteří jsou se mnou na fotkách, jsou - S.V., kníže a světec, J.K., můj bratr, a Z.O., majitel statku. Vedle statku jsme fotili také v libouňské rotundě, zasvěcené - jak jinak? - svatému Václavovi :-)

2 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 10. října 2013 v 19:34 | Reagovat

Ještě jednou já. http://www.ubytovani-blanik.cz/ Odkaz na statek pana Z.O. - velmi pěkná usedlost v malebné vísce. Mimochodem malby na stěnách jsou dílem mého (velmi vzdáleného příbuzného) Pepína Vrány. Uznejte, že máme talent v krvi :-)

3 Bolek Bolek | 11. října 2013 v 14:06 | Reagovat

Byl jsem tam taky a moc se mi to líbilo!!!!!!!!!!!!!!

4 Kavalír Kavalír | 17. října 2013 v 14:22 | Reagovat

Tak doufejme, ža až bude nejhůř tak opravdu zasáhne a třeba také nikdy...

Toulám se teď v poslední době po Brně a narazil jsem na knihu Rytíř zelené růže. Po přečtení první kapitoly jsem se rozhodl koupit.

Tak už jen podepsat. ;-)

5 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 17. října 2013 v 21:35 | Reagovat

Jen tak houšť! Brno mám bohužel poněkud z ruky. Jsem totiž z Prahy. Ale kdybys měl někdy cestu, popř. do Louňovic pod Blaníkem, podpis je jistý :-)

6 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 17. října 2013 v 21:36 | Reagovat

Ještě k poznámce č. 3 - psal ji můj syn Bolek, ale z mého kompu, takže u ní zůstala moje podobizna... To jen pro pořádek!

7 Kavalír Kavalír | 18. října 2013 v 7:42 | Reagovat

S jednou knihou pro podpis asi ne, třeba až jich přečtu víc. ;-) Nejsem však žádný rychločtenář, čtu nepravidelně a vždy jen několik stran před spaním. :-)

8 Kavalír Kavalír | 19. října 2013 v 7:38 | Reagovat

Byla škoda, že Přemyslovi nevyšel ten útok na Vídeň a pak se nechal vtáhnout do bitvy proti početnějšímu nepříteli...
Vím, že to v té dově bylo zvykem, ale tím že Přemysl útočil v první vlně nemohl vydávat rozkazy a velet. Jako by věřil, že jen ten první šik složený z Čechů a Moravanů bitvu rozhodne... A nebo mu bylo jasné, že na německé rytíře, Poláky a Slezany není spolehnutí?

9 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 21. října 2013 v 14:25 | Reagovat

Co se týká bitev, nerada bych se pouštěla do nějakých spekulací. Když jsem o nich psala, konzultovala jsem jak s literaturou, tak s odborníky, protože sama tomu opravdu tak úplně "nehovím." :-)

10 Kavalír Kavalír | 21. října 2013 v 21:23 | Reagovat

Já trochu o bitvách, válečnictví a vojácích načteno i nadíváno z různých dokumentů mám.

Ty různé šarvátky jsou v knize popsány zajímavě a barvitě. :-)

11 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 31. října 2013 v 9:36 | Reagovat

No, dělala jsem, co jsem mohla :-)

12 Kavalír Kavalír | 4. listopadu 2013 v 19:46 | Reagovat

Kniha se mi líbila a četla se úplně sama. :-)
Třeba Ježíšek přinese další.
Od začátku mě zajímalo, jestli bude Záviš popraven nakonec mečem... ;-)
Knihu si dám do poličky K Šavli a písni od Františka Kožíka a Pamětem českého krále Jiříka z Poděbrad od Václava Erbena.

Strana 445.
" Jenomže ona se každá, i ta sebevětší láska, nakonec občas zalekne každodenního života."

V téhle větě je velká pravda.

Přeju hodně elánu a trpělivosti při další tvorbě.

13 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 5. listopadu 2013 v 10:27 | Reagovat

Děkuju, děkuju a ještě jednou děkuju. Koukám, že "Rytíř" bude v dobré společnosti :-)

14 Zdeněk Otradovec Zdeněk Otradovec | E-mail | Web | 4. června 2014 v 8:24 | Reagovat

Vzpomínka na Svatováclavském setkání v Libouni. Jinak 26.7.2014 máme první setkání Libouňských rodáků, možná by stálo za to navštívit v kroji prastarou vesničku uprostřed České kotliny. Zuzanka píše krásné historické knihy - jen tak dál v dnešní uspěchané době. Třeba se někdy pustí do dobovky Jan Roháš z Dubé který se v Libouni narodil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama