Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

Duben 2012

Autorské čtení v Domě čtení

11. dubna 2012 v 8:15 Události
Vážení přátelé, čtenářky a čtenáři!!!
Máte-li chuť a čas, přijďte 18.4. v 18:00 do strašnického Domu čtení. Uvidíte a uslyšíte zde mou maličkost, ana vám čte, prezentuje a doporučuje své (i cizí) historické romány. Jistě tušíte, které budu doporučovat především Mrkající Oficiální pozvánku, jakož i adresu Domu čtení, naleznete zde: http://www.mlp.cz/cz/akce/e7207-ctenaruv-radce-historicka-literatura/
Přijďte a přispějte svými nápady a připomínkami do debaty. Ráda vás uvidím a uslyším a třeba si vzájemně poskytneme i nějaké poučení.

VELKÝ PÁTEK, VELKÝ BLANÍK A SVATÝ VÁCLAV

6. dubna 2012 v 18:38 Články
KNÍŽE VÁCLAV je mou druhou a dle mého názoru nejlepší knihou. V článku Tváře píšu, že své příběhy nevymýšlím, nýbrž potkávám. Potkat v českých krajích svatého Václava není nic těžkého. Spolu s Janem Nepomuckým stojí chudák na kdejakém rohu, oči zbožně upřené k nebesům, o jeden loket opřené kopí, o druhý štít. Usedají (a nejen usedají) na něj holubi a není na něm pranic zvláštního, natož přitažlivého. Takže proč právě kníže Václav?
Háček je v tom, že já Václava potkala někde úplně jinde. Pocházím totiž po předcích z Louňovic pod Blaníkem, vlastním zde chaloupku a pověst o tajemných jezdcích z hory a jejich legendárním vůdci slýchám od dětství. Znám také její vývoj. Svatý Václav stojí v čele blanického vojska teprve od 19. století. Před ním v hoře šéfoval pan Zdeněk ze Zásmuk a příběh o něm a jeho zakletých rytířích byl jakýmsi žertovným vyprávěním (sepsaným a vydaným německy!). Ještě před tím byli blaničtí rytíři ztraceným husitským oddílem, aby se v šeru keltského dávnověku proměnili v mýtické aes sídhe - bytosti z hory. Velký Blaník má sice pouhých 638 m n.m., zbytky keltského oppida na něm ale najdete.
Dnes je městys Louňovice pod Blaníkem (http://www.lounovicepodblanikem.cz/uvod.php) a legendární kopec nad ním vyhledávaným turistickým cílem. Výletníci šplhají na rozhlednu, konzumují pivo a párek v bistru pod ní a fotí se u kamene, na němž prezident Klaus přednesl jeden ze svých kritizovaných (a bohužel pravdivých) projevů proti euru. Na sklonku září se v Louňovicích pravidelně pořádají svatováclavské slavnosti, během nichž přijíždí kníže na bílém koni z hory, žehná publiku a slibuje, že ho nenechá zahynouti. Potom se všichni včetně svatého panovníka ožerou a v alejích je nablito. Kdo mne zná, tomu je jasno, že si něco takového nemohu nechat ujít.
Blaníky (ve skutečnosti jsou totiž dva) mají ale ještě jednu tvář. Běžte se projít mimo hlavní cestu - ne, nemusíte rovnou lézt do houští a plašit endemitické živočichy, stačí, vezmete-li to po nějaké méně užívané stezce, a najednou se vás dotkne duch hory, staleté buky nad vašimi hlavami zašumí, skrze jejich stříbrné větvičky obalené světle zeleným, nebo naopak nazlátlým (to podle toho, v kterém ročním období si sem vyrazíte) listím se prodere sluneční paprsek. A odkudsi zpoza omšelého balvanu vystoupí rytíř v zářivé zbroji.
Za noci zaslechnete blanické rytíře, jak sjíždějí na louku Žďára, aby se zde cvičili v boji. A přejdete-li přes silnici, která spojuje Louňovice s Načeradcem (za nímž už začíná Vysočina), můžete vyšplhat pro změnu na Malý Blaník, korunovaný zřícenou kaplí svaté Máří Magdalény, duchovní nevěsty Syna Člověka.
Malý Blaník je tajemný a působí magicky, kontroverzní světice Magdaléna tu byla uctívána už ve středověku. Možná to souviselo s ženským premonstrátským klášterem, který v Louňovicích kdysi stával. Nebo se zde tajemná světice poustevnice (čarodějka?) uctívala už dříve a klášter pouze navázal na existující tradici? Tak či onak, dva vrchy, jeden spojovaný s mužem bojovníkem, ozbrojeným kopím, druhý s poněkud nejednoznačnou krásnou dámou, jitří obrazotvornost.
Dobrá, řeknete si teď, pěkné, ale jak to všechno souvisí s Václavem? Tím pravým? Přemyslovcem, který bydlel v Praze a o existenci Blaníků nejspíš neměl ani ponětí? Nu, popravdě, asi nijak. Leda by byly ony pověsti o jeho přítomnosti v hoře pravdivé. Rada, jak získat jednoznačnou odpověď, je prostá. Dnes je VELKÝ PÁTEK, den, kdy se hory otevírají, aes sídhe lákají na ukryté poklady. Stačí jen být obezřetný a nezdržovat se vnitru kopce příliš dlouho, a pak už budete vědět všechno.
Přijďte mi to prosím říct. V louňovické hospodě vám jistě prozradí, kde mám chalupu. Jen si nezapomeňte nechat na cestu přibalit pár točených kousků do petky…

RICHARD

3. dubna 2012 v 20:10 Události
Pokud jste dnes nahlédli do kalendáře, víte, že svátek slaví RICHARD. Jméno je keltsko-germánského původu a znamená cosi jako "silný král." Mně osobně nejbližším "silným králem" je captain Richard James Thickening, hrdina mého románu Invisible. Protože neumím kreslit jeho podobiznu vám nenabídnu. Nabízím ale portréty jiného, neméně sympatického Richarda, který si své "královské" jméno bezpochyby zaslouží http://gemik.blog.cz/galerie/gorily-zoo-praha/portrety-richarda-6-9-2011 Budete-li Richarda slavit, dejte pozor, aby se vám na sklonku večera neusídlil za krkem.