Proč?
Proč jsem se rozhodla založit blog?
Protože mi bylo řečeno, že autor bez vlastních stránek nežije.
Kdo jsem?
Pevně doufám, že žijící autor, rozumějte autor děl literárních, tedy spisovatel.
Co si ode mne můžete přečíst?
Momentálně následující romány:
Román o českém středověkém velmoži panu Záviši z Falkenštejna. V nakladatelství Knižní Klub vyšel už dvakrát. Odkaz je na druhé vydání.
Zemský patron svatý Václav je osobností, kterou známe všichni. Co o ní ale doopravdy víme? Pohrála jsem si s legendami, kronikářskými záznamy i nejnovějšími výsledky archeologického a historického bádání a stvořila... Nu, co jsem stvořila, posoudíte asi nejlépe sami.
Kníže Václav zemřel, ale jeho legenda a jeho dílo žily dál. Paradoxně tím, kdo je rozvíjel, byl Václavův vrah Boleslav.
Můj další literární počin. Podrobnosti o knize, jejím křtu, filmový trailer a ukáky z knihy si můžete prohlédnout dále na blogu.
Pokusy o historické detektivky vydané nakladatelstvím MOBA.
Co ještě sleduji tímhle blogem?
To ještě tak úplně nevím. Ale snad na to, třeba i ve spolupráci s vámi, čtenáři (pokud sem tedy nějací zavítají), přijdu Usmívající se

POKRAČOVÁNÍ

13. ledna 2012 v 17:49 |  Články

POKRAČOVÁNÍ
Dnešní doba přeje pokračováním, a to nejen na televizních obrazovkách, nebo filmových plátnech. Regály knihkupectví jsou zaplněny nejrůznějšími cykly a ságami, jejichž autoři konfrontují své hrdiny s novými a novými dobrodružstvími. Bezmezně jim závidím.
Tedy, ne oněm ubohým hrdinům, kteří si myslí, že si už už odfrknou, a zase musí někam prchat, bojovat, váhat mezi dvěma láskami… Nýbrž těm, kteří tato nikdy nekončící dobrodružství vymýšlejí. Sama dopíšu příběh, zaklapnu notebook a šmitec. Smrt mávla kosou, hrobník lopatou a je vymalováno.
Dobrá, namítnete teď možná, když si zabiješ hlavního hrdinu (a ty to obvykle děláš), je těžké pokračovat. Jenže sedět na mém místě taková Ludmila Vaňková (nebo spíš já na jejím - buďme realisté), nechá hrdinu se ctí a slávou pohřbít a dál vypráví o jeho synovi. Král je mrtev, ať žije král! Řetězec intrik, lásky a zrady přece smrtí jednoho člověka nekončí.
Je pravdou, že smrt nemusí vždycky znamenat konec. U Knížete Václava, jediného příběhu, k němuž jsem zvládla napsat pokračování, to bylo právě naopak. Václav, kníže, sice zemřel, ale Václav, světec, se začal rodit. Zatímco ten první si vysloužil dvě kratičké zmínky v dobových kronikách, toho druhého znají za mořem a zpívají tam o něm koledy.
U Václava bylo pokračování jaksi logicky na místě. Přesto se nepsalo ani trochu lehce. Bratrovrah Boleslav byl sice vynikající státník a voják, ztotožnit se s ním jako s člověkem ale opravdu nešlo. Nezbývalo než si vypomoci nějakou jinou hlavní postavou. Ale jakou? Z předchozí knihy mi jich, právě díky Boleslavovým aktivitám, mnoho nezbylo. Vlastně jen Podiven, a ten se prozíravě zašíval v Bavořích.
A tak mi nezbylo než sáhnout po zbrusu nové postavě (vím, vím, že to z hlediska literárního není úplně košer). Comes Vok měl tu výhodu, že je jeho smrt doložena Kosmovou kronikou. Krom toho, že umřel, se o něm ale jinak vůbec nic neví. Tedy, donedávna nevědělo. Dnes už se o něm díky mně ví naopak úplně všechno.
Comes Vok mě vytáhnul z bryndy. Pomohl mi dovést mé vypravování až k založení pražského biskupství. Tam Václavův příběh dle mého názoru končí. Země získala církevní nezávislost a nebeského ochránce. Psát o svatém Vojtěchovi a vyvraždění Slavníkovců už mi připadalo zbytečné. Je to sice zajímavá story, s Václavem už ale nesouvisí.
Nebo že by se mi jenom nechtělo pokračovat?
Invisible je úplně jiný příběh, ze zcela odlišných časů i končin. Lehké, dobrodružné vyprávění, jež nemá s budováním států a církevních diecézí pranic společného. Přesto - aspoň soudím z reakcí vás čtenářů - by byl o pokračování zájem. Však už jsem ho také začala psát. Jenže… ano, tušíte správně… záhy jsem se zasekla a ať dělám, co dělám, příběh se mi nehýbe z místa. Tedy ne, že bych nevěděla, CO chci psát. Já jaksi nevím JAK. U každé věty bojuji s pochybnostmi, zda to není hloupost a zda neudělám lépe, nechám-li Thickeninga tam, kde je, tedy na nábřeží před novotou vonící HMS Unique.
Ze zoufalství jsem se proto vrhla na povídky. Stvořila jsem jednu "upírnu", až v ní vychytám chyby, dám vám ji k dispozici. A jednu hodně, ale opravdu hodně velkou úchylárnu. Ta už na webu je. A pokud jste si jisti, že už si o mně nemůžete zkazit mínění, přečtěte si ji tady: http://www.bdsm.cz/articles/762-nizsi-rasa (tedy, pokud už vám bylo 18!!!).
Tahle poslední povídka, ač vskutku dosti úchylná, si překvapivě získala své příznivce, a co se nestalo? Chtějí po mně pokračování!!! Fata obstant! Ne, že bych nevěděla, co ještě by se mohlo ubohé Zdeničce stát. Podobně jako v případě Invisible ale bojuji s obavou, že více by mohlo znamenat méně. Z křehké květinky, paralyzované obludným zlem, jemuž je vydána napospas, by se mohla stát oběť trochu drsnějšího domácího násilí a z jejího démonického mučitele upatlaný úchyl s páskou na rukávu.
A teď mi, moji vážení čtenáři, poraďte. Čím vás více zklamu? Nechám-li ony příběhy, v jejichž pokračování doufáte, být a vyrazím-li někam úplně jinam? Nebo když ta pokračování sice napíšu, ale ona nebudou mít tu úroveň jako příběhy před nimi?
Prozatím jsem zvolila třetí variantu. Nechávám si ona pokračování v hlavě a v silně rozpracovaných podobách také v kompu a bloumám. Čekám na osvícení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Diel Diel | Web | 13. ledna 2012 v 21:48 | Reagovat

Invisible jsem ještě neviděl, natož čet, tak zatim nemohu dát vědět.

Ale kdyby ses pokusila navázat na Boleslava Slavníkovcema, taky bych se nezlobil :-P

2 Ag Ag | 14. ledna 2012 v 16:30 | Reagovat

:-)
Ať žijou úchylárny...;-)
Nebohá Zdenička a Herr König mají jistě ještě mnohé před sebou! :-D

3 Jar Jar | 14. ledna 2012 v 17:45 | Reagovat

Bezprostředně po přečtení Invisible,bych byl pro pokračování.Ale teď při čtení Rytíře zelené růže si zase říkám,že je jedno o kom,nebo o čem,by byla další kniha.Hlavně,aby nějaká byla.

4 Jar Jar | 14. ledna 2012 v 17:49 | Reagovat

Ta povídka je hezky napsaná,pěkně se čte/jako vše od Z.K./,ale ten esesák,brr..

5 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 14. ledna 2012 v 22:20 | Reagovat

Díky vám všem za komentáře! Pár dalších se mi jich sešlo na mail. Jedna dáma navrhuje,abych psala o lordu Weinwortovi, další mi dává k uvážení osoby českých královen  A jistý pán se vyslovil v tom duchu, že Boleslav není přímým pokračováním Václava, navazujícím románem to ano, ale pokračováním v pravém smyslu ne. Což... je asi pravda...
Taky mi byli nabídnuti akvarijní šneci...

6 Lída Lída | E-mail | 15. ledna 2012 v 12:16 | Reagovat

Já bych byla pro Slavníkovce. Duševní život akvarijních šneků je sice možná bohatý, leč pro homo sapiens těžko pochopitelný, a nadto historických románů z této doby moc není - a dobrých už vůbec ne. Nicméně bloumání také není k zahození. Třeba se nakonec dobloumáš k nějakým novým poutavým obzorům. V každém případě se budu těšit.

7 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 15. ledna 2012 v 15:24 | Reagovat

Koukám, že jsem si na sebe tímhle článkem ušila pěkný bič v podobně Slavníkovců :-) Nu, mohu si je nastudovat, ale že by se mi do nich úplně, úplně chtělo, to tvridit nemohu.

8 Brit Brit | 15. ledna 2012 v 19:36 | Reagovat

Nejvíce by se mi líbilo rozvinutí tématu z Nižší rasy do celého románu. Nejlépe ilusrovaného:)

9 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 15. ledna 2012 v 20:38 | Reagovat

[6]: Pardon!!! Zapomněla jsem zmínit, že ti šneci mi byli nabídnuti doopravdy, nikoliv jako literární námět. A propos: nechcete někdo šneky? Obzvláště obdivovatele herr Königa by mohli zaujmout, jsou prý v některých směrech velmi aktivní

10 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 15. ledna 2012 v 20:39 | Reagovat

[8]: Víte-li o dobrém ilustrátorovi, který by se něčeho podobného neštítil, neříkám ne :-)

11 kiiti kiiti | 18. ledna 2012 v 12:18 | Reagovat

Zuzo, já jsem zase zaznamenala poptávku po filmovém ztvárnění Nižší rasy.. měla bych v hlavě i pár nápadů na obsazení hlavních rolí:)

12 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 18. ledna 2012 v 12:58 | Reagovat

Já mám několik typů na roli Lojzíka. Pravda, nekonzultovala jsem to s nimi, ale seženeme-li dostatečně přesvědčivého herr Königa, třeba to ani nebude zapotřebí.

13 Jarka Jarka | E-mail | 26. ledna 2012 v 14:22 | Reagovat

Dobrý den, Zuzano,

Chci Vám poblahopřát k pěkným dílům a pochválit odkazovanou povídku!

Já řeším, co budu psát, a to mi ještě nic nevyšlo. Můj román je teprve před dokončením, neboť se nemohu rozhodnout, které údaje z mně dostupných bohatých historických pramenů použít. :-) Pořád je co psát, paní Vaňková má zpracováno hlavně 13. a 14.století, zbytek je zatím pořádně nezmapován.

Chci Vás tedy touto cestou podpořit a říct, že máte můj obdiv, že jste dotáhla do konce už tolik děl, není to hračka, znám se, když nemám inspiraci :-)

14 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 27. ledna 2012 v 9:14 | Reagovat

[13]:Dobrý den, Jarko! Děkuju moc za slova chvály. Škoda, že jste nenaznačila, o čem, popř. z jakého období vaše kniha je. Nechcete-li na blog, můžete mi napsat na mail: zuzana.koubkova@seznam.cz

15 Katka Katka | Web | 23. května 2013 v 12:59 | Reagovat

Hezky napsáno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama